Akutní krize

Co dělat, když

Co je akutní krize?

Akutní krize je popisovaná jako určitá zátěžová situace, která je natolik závažná a mimořádná, že ji člověk nedokáže zvládnout sám. Může se jednat o silnou reakci na interní a externí podmínky dotyčného. Možná prožívá ztrátu, psychické nebo fyzické obtíže, tíživé socioekonomické okolnosti, náročné období nebo reaguje na určitou celospolečenskou situaci.

Jak řešit akutní krizi během studia nebo výkonu profese na UHK?

Přímá krizová intervence není na UHK k dispozici nonstop.

Jedná se o specializovanou psychosociální pomoc pro osoby v krizi. Služba přitom musí mít určité hranice a poskytuje ji krizový/á intervent/ka s výcvikem v komplexní krizové intervenci. Proto je vhodné vybavit se i jinými krizovými kontakty, které následně můžete předat dál. Dva naši terapeuti a krizoví interventi ale poskytují na UHK každý týden krizové hodiny. UHK však negarantuje nonstop služby krizové intervence 24/7. Terapeut Adam Lebeda má komplexní výcvik v krizové intervenci a SUR - komplexní výcvik v psychoterapii Nabízí psychologické poradenství v rámci rodinných a partnerských vztahů, problémů se závislostním chováním, při krizových situacích a zvládání agrese, při potížích s motivací, smyslem života, sebeúctou. Psycholog Damián Kastner má komplexní výcvik v krizové intervenci a je připraven pomáhat v krizích a mimořádných situacích. Nabízí psychologické poradenství, podporu a krizovou intervenci například u témat: stres, strach a úzkost, problémy v partnerských či rodinných vztazích, náročné životní situace, studijní problémy aj. Pro více informací klikněte na odkaz rezervačního systému a vybraného pracovníka.

Co dělat, když jsem v krizi?

Prvním krokem je vědět, jak se pozná krize a jak na ni vhodně reagovat. (opatruj.se, 2024). Je možné, že pláčete nebo cítíte lítost, nebo naopak vztek, zlost, frustraci. Můžete přemýšlet nad ukončením svého života. Třeba nedokážete racionálně myslet. Zažili jste něco tak mimořádně negativního, že můžete prožívat šok a popření. Můžete přestat cítit sebe a plnohodnotně prožívat svět kolem vás. Vnímat, že jste jakoby za sklem nebo mít pocit, že se život tam venku odehrává bez vás, případně mimo vás. Možná nevíte a nedokážete popsat, jak se cítíte, protože vůbec nic necítíte. Pokud cítíte, že situaci nemáte sami pod kontrolou, je v pořádku požádat o pomoc. Může to být někdo blízký nebo i kolemjdoucí osoba. Můžete zavolat nebo napsat na krizovou linku.

Jak může vypadat akutní krize?

Každý prožívá krizové situace jinak. Někdo pláčem, jiný lítostí nebo naopak vztekem, zlostí či frustrací. Někdo přemítá nad ukončením svého života, jiný zase nedokáže přemýšlet vůbec. Akutní krize může provázet i šok a popření, spojený s pocitem odcizení od světa, při kterém se cítíte izolovaní, jakoby za sklem s tím, že se život tam venku odehrává bez vás, případně mimo vás.

Co dělat, když jsem svědkem krizové situace?

Pokud jste svědkem krizové situace, mimořádné situace nebo rizikového jednání, kdy je osoba sama v ohrožení života, anebo ohrožuje jiné, volejte vždy pomoc přes nouzové služby.

Více

Jak vypadá první zkušenost s krizí?

Pomoc sobě sama je důležitou součástí vyrovnání se s krizovou situací, protože vychází z osobních zkušeností, a je tak šitá každému z nás na míru. To co může být vhodnou vyrovnávací strategií pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého a naopak. (Opatruj-se, 2023) Každý člověk ale může prožívat tento akutní stav jinak. Někdo se vyhýbá kontaktu s okolím, potýká se se studem za svůj stav a bojuje s extrémními pocity a nedostatečnou schopností podílet se na každodenních aktivitách tak, jako dříve. Rozdíly takových akutních stavů jsou různé nejen u každého jedince, ale i napříč věkovými kategoriemi. Sebepoškozování a sebevražednost představují extrémní příklady takové krize. Všichni se můžeme naučit rozpoznat náznaky zhoršení duševního zdraví a základní gesta, kterými můžeme pomoci sobě, rodině nebo našim přátelům k lepšímu zvládnutí situace, bude-li třeba. (Opatruj-se, 2023)

Více

Jak poznám, že jsou moje úzkostné reakce nepřiměřené?

Zaměřte se na následující projevy a jejich četnost ve vašem běžném denním režimu.

Mezi základní symptomy (projevy) úzkostí můžeme řadit: bolesti hlavy, svaly v tenzi, pocení, neklid, diskomfort, třes, dušnost nebo naopak nadměrné a zrychlené dýchání, bušení srdce a zrychlený tep, podrážděnost, vztek, potřeba častých návštěv toalety, nevolnost, pocit motání hlavy, zmatenost, pocity odosobnění od sama sebe nebo světa, pocit jako když jsem neskutečný/á „ve filmu“, vyhýbavé chování, touha úniků ze situací, nadměrné přemýšlení o situacích, které se staly nebo se stanou.

Jak mi může UHK pomoci, když ještě nejsem v krizi, ale cítím se špatně?

Je možné využít bezplatné konzultace s terapeutkami nebo terapeuty v rámci Psychologické a terapeutické podpory na UHK.